To, že je nebe modré, vÄ›dà už malé dÄ›ti. Považujeme to za takovou samozÅ™ejmost, že se nad tÃm ani nezamýšlÃme. PÅ™esto, když se podÃváme na fotografie napÅ™Ãklad z Marsu, vidÃme, že tam je obloha Äervená. OvÅ¡em to, že u nás má modrou barvu, rozhodnÄ› nenà náhoda.
Â
Â
Abychom pochopili, proÄ tomu tak je, musÃme se nejprve podÃvat, jak vlastnÄ› barvy vznikajÃ. Jedná se totiž pouze o odraz urÄité Äásti sluneÄnÃho spektra. To obsahuje veÅ¡keré barvy, avÅ¡ak téměř žádný pÅ™edmÄ›t je neodrážà vÅ¡echny. VÄ›tÅ¡inou se to týká pouze jedné Äi nÄ›kolika málo. A to se týká i nebe. Od Äeho se Slunce ale odrážà tam?
Â
Zde je nutné si uvÄ›domit, že aÄkoliv se nám to nezdá, i ve vzduchu najdeme nejrůznÄ›jÅ¡Ã Äástice. A nejen ty prachové, nýbrž i molekuly. A ve vrchnÃch vrstvách atmosféry se pak nacházà ozonová vrstva, která nás chránà pÅ™ed Å¡kodlivými sluneÄnÃmi paprsky. To v podstatÄ› znamená, že se od nà valná Äást sluneÄnÃho zářenà odrážÃ.
Â
Â
Ozón je tvoÅ™en tÅ™emi atomy kyslÃku. A právÄ› kyslÃk má modrou barvu. O tom se může ostatnÄ› pÅ™esvÄ›dÄit každý, kdo jej uvidà v kapalné podobÄ› napÅ™Ãklad v laboratoÅ™i. A protože se od nÄ›j Äást svÄ›tla odrážÃ, výsledkem je, že nebe nad Zemà má modrou barvu, a i pÅ™i pohledu z vesmÃru můžeme kolem naÅ¡Ã planety spatÅ™it modrý obal.
Â
To je právÄ› rozdÃl oproti napÅ™Ãklad Marsu, který žádnou atmosféru nemá. Zde je nebe Äervené, neboÅ¥ se odrážà od prachových Äástic, které jsou vÅ¡ude ve vzduchu. Na MÄ›sÃci napÅ™Ãklad nic takového nenajdeme – i za dne je obloha Äerná, neboÅ¥ zde nenà nic, od Äeho by se mohly paprsky odrážet.
Â
Z výše uvedeného je jasné, že jakákoliv planeta, která bude vhodná pro lidský život, musà mÃt mimo jiné modré nebe. PrávÄ› to je totiž znakem ozónové vrstvy, která je pro pÅ™ežità nejen nás, ale vÅ¡ech živých organismů, nezbytná. Bez nà by totiž na nás dopadalo až pÅ™ÃliÅ¡ mnoho radiace, která rozhodnÄ› nenà pro nás pÅ™Ãznivá.