Mnoho pÅ™edevÅ¡Ãm starÅ¡Ãch lidà je pÅ™esvÄ›dÄeno, že videohry jsou násilné, a že se dÃky nim také dÄ›ti násilà uÄÃ. Že si dÃky tomu budou myslet, že je v pořádku vzÃt si zbraň a zaÄÃt stÅ™Ãlet lidi – koneckonců to dÄ›lajà ve hÅ™e. Situace vÅ¡ak nenà ani zdaleka tak tÞivá, jak by se z tohoto popisu mohlo zdát.
Â
Â
Ano, nenà pochyb o tom, že existujà i velmi násilné hry, které navÃc zabità zobrazujà velmi graficky. Ty vÅ¡ak jsou Äasto oznaÄeny a je na nich uveden vÄ›k, obvykle 15 Äi dokonce 18 let, od kdy je tato hra vhodná. Záležà pak na rodiÄÃch, zda ji koupà dÃtÄ›ti mladÅ¡Ãmu než je doporuÄená vÄ›ková skupina.
Â
Je vÅ¡ak nutné poznamenat, že takových je jen minimum, a jeÅ¡tÄ› ménÄ› jich patřà mezi ty skuteÄnÄ› populárnÃ. Ukazuje se totiž, že ani dÄ›ti nemajà mnohdy rády násilné hry pro násilà samotné, ale chtÄ›jà také výzvy, urÄitou nároÄnost a také dobrý pÅ™ÃbÄ›h.
Â
Â
Naprostá vÄ›tÅ¡ina her vÅ¡ak násilná nijak nenÃ. V tÄ›ch nejběžnÄ›jÅ¡Ãch, jako napÅ™Ãklad Mario Äi Sonic, neuvidÃte ani kapku krve. JistÄ›, i zde likvidujete nepřátele, avÅ¡ak pouze tÃm, že na nÄ› doslova skoÄÃte. Na tÄ›chto hrách již vyrostlo nÄ›kolik generacÃ, a pÅ™Ãpady, kdy chtÄ›ly jednánà ze hry kopÃrovat i v reálném životÄ›, se dajà spoÄÃtat na prstech jedné ruky.
Â
NavÃc je zde i fakt, že podobnÄ› jako jiné Äinnosti, i videohry dÄ›ti uÄÃ, byÅ¥ ponÄ›kud jiným dovednostem než hry sportovnÃ. UÄà je strategii, logickému myÅ¡lenà a mnohdy dokonce i rychlým reakcÃm. V nÄ›kterých pÅ™Ãpadech pak dokonce hry hráÄe odměňujà za dobré chovánÃ.
Â
Nelze tedy vÅ¡echny tyto hry házet do jednoho pytle. Než tedy svému dÃtÄ›ti nÄ›jakou zakážete, podÃvejte se, o co v nà vlastnÄ› jde. KlidnÄ› si ji se svým synem Äi dcerou na chvilku zahrajte. Pro oba to bude zajÃmavá zkuÅ¡enost, a kdo vÃ, tÅ™eba se ona hra zalÃbà i vám – nebylo by to rozhodnÄ› poprvé, kdy se nÄ›co takového stalo. RozhodnÄ› je tedy nejprve danou vÄ›c poznat, než ji zaÄneme odsuzovat. A to platà nejen o hrách.