Čím se liší ozón od kyslíku

O tom, že bez kyslíku nemůže existovat život tak, jak jej známe, není sporu. AÄkoliv se jedná v podstatÄ› o bunÄ›Äný jed, nemůžeme bez nÄ›j existovat. Využíváme jej jako jeden ze zdrojů energie a výživy pro naÅ¡e buňky PÅ™itom vÅ¡ak zapomínáme, že kyslíku existuje více druhů.

 

V první řadě zde máme jednomolekulární kyslík, který tvoří pouze jeden atom O. Na ten v přírodě prakticky nenarazíme, neboť kyslík je prvek vytvářející velmi silné vazby. Téměř vždy tedy bude spojen ještě s dalším atomem. A to je dobře, neboť jej naše tělo neumí nijak využít.

 

 

Dále zde máme ten zdaleka nejznámÄ›jší, dvojmocný. Ten tvoří dvÄ› molekuly kyslíku spojené kovalentní vazbou. Je to právÄ› ten, který potÅ™ebujeme k dýchání a který tvoří Ätvrtinu obsahu naší atmosféry. Bez nÄ›j by život v té podobÄ›, v jaké existuje dnes, nebyl možný.

 

V neposlední řadě pak existuje také trojmocná varianta, která se běžně nazývá ozón. Ten najdeme především ve vrchních vrstvách atmosféry, hlavně v ionosféře. Právě tam jsou totiž zdaleka nejlepší podmínky pro jeho vznik, a zde má také svou funkci – vytváří jakýsi štít, který nás chrání před škodlivým ultrafialovým zářením ze Slunce. I on je nezbytný pro život na Zemi.

 

 

Ukazuje se vÅ¡ak, že právÄ› ozón, aÄkoliv se bez nÄ›j neobejdeme, není pro lidské tÄ›lo dobrý. To je také důvod, proÄ bychom se mÄ›li toho přízemního vyvarovat, a proÄ se mnohde využívá například pÅ™i desinfekci.

 

Je tedy jasné, že nezáleží pouze na prvku samotném, nýbrž i na tom, jak je poskládán. Toho je dobré si být vÄ›dom, neboÅ¥ tak alespoň lépe porozumíme zprávám a varováním například právÄ› pÅ™ed přízemním ozónem nebo pÅ™ed ozónovou dírou, tedy ztenÄením ozónové vrstvy v dané oblasti o 50 % a více.

 

MÄ›lo by nás to pÅ™esvÄ›dÄit, jak kÅ™ehká rovnováha na naší planetÄ› panuje, a že bychom se ji nemÄ›li snažit poruÅ¡it například kvůli osobnímu obohacení. Věřte, že by to nedopadlo dobÅ™e.